Hnojení akvarijních rostlin II. - Jaké živiny potřebují akvarijní rostliny

  1. díl: Jaké živiny potřebují akvarijní rostliny (právě čtete)

  2. díl: Než začnete hnojit
  3. díl: Hnojení low-tech akvárií
  4. díl: Hnojení high-tech akvárií
  5. díl: Porovnání akvarijních high-tech hnojiv


Nenáročné rostliny (Microsorium na fotce) mají nižší nároky na živiny než rostliny náročně. 

V rostlině je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků.

Podle kvantitativního zastoupení můžeme prvky dělit na:

  • makroprvky (C, O, H, N, P, S, K, Mg, Ca, Fe), jejichž obsah v sušině rostliny se pohybuje od desítek do setin procent. Jsou využívány rostlinou ve velkém množství. Podílí se na stavbě rostlinného pletiva nebo jsou součástí funkčních složek rostlinného organismu.

  • mikroprvky (Mn, Co, Cu, Zn, B, Cl, Mo, V, Ti), které jsou v rostlině obsaženy od tisíciny do desetitisíciny procent.  Mikroprvky jsou v rostlině obsaženy v malém množství, často fungují jako kofaktory pro enzymy katalyzující biochemické reakce v rostlině.

Výše zmíněné prvky bychom měli rostlinám dodávat. Nesmíme opomenout, že příjem živin je ovlivněn světlem, teplotou a množstvím CO2 ve vodě. Akvarijní rostlina přijímá prvky z vodního sloupce a substrátu. To znamená, že pokud bude rostlina v akváriu bez CO2 a osvětlení pod 0,3 W/l , nedokáže rychle a účinně asimilovat živiny. Hnojíme tedy 1 - 2x měsíčně. Naopak rostliny v akváriu s CO2 dávkováním a výkonným osvětlením rychle a účinně asimilují živiny.  Hnojit můžeme i denně. 

V podstatě každý prvek, který chybí, se projeví na zbarvení listů, deformacemi nebo úhynem rostliny. Stejně je tomu tak při nadbytku prvku.  Větší množství prvků má tendenci si mezi sebou konkurovat a tak nadbytek jedné živiny bude blokovat příjem jiné. Tento jev se nazývá antagonismus prvků.

Prvek je pro rostlinu nezbytný, pokud je součástí rostlinného organismu. 

Platí, že „rostliny jsou životně závislé na tom prvku, který je v jejich prostředí obsažen nejméně“ – Zákon minima (Justus von Liebig, 1803-1873)

Růst rostlin je tedy řízen nejméně zastoupeným prvkem, což znamená, že poskytnutí přebytku dalších živin nebude stimulovat růst, pokud se další proměnná přiměřeně nezvýší. 

Zastoupení jednotlivých prvků v rostlině

Z tabulky je jasně patrné, že kyslík, uhlík a vodík jsou v rostlině zastoupeny nejvíce a jsou základní složkou rostliny. Proto je tak důležitý obsah CO2 v akvarijní vodě. Rychlost růstu rostliny se zvýší až 10x.  Nebo že obsah draslíku je 100x vyšší než železa. 

Hnojivo by toto zastoupení prvků mělo zhruba respektovat.

Funkce jednotlivých prvků v rostlině

  • uhlík (CO2) - Při nedostatku CO2 nemohou rostliny asimilovat a vytvářet rostlinnou hmotu. Optimální koncentrace CO2 pro méně nasvětlená akvária je 15 - 25 ppm a 25 - 35 ppm  pro intenzivně nasvětlená akvária.
  • dusík (NO3- a NH4+) - Prvek, který rostliny používají nejvíce hned za uhlíkem. Dusík je hlavní regulátor růstu. Změnou koncentrace N v nádrži můžeme zrychlit nebo zpomalit tempo růstu. Při nízké hladině dusíku rostliny vytváří méně chlorofylu, takže dostanou prostor karotenoidy. Tím se rostliny vybarví více do červena (Rotaly, Ludwigie, Limnophila aromatica). Obecně by mělo být dávkování N v nádrži udržováno stabilní, aby se zabránilo rostlinám v časté změně rychlosti růstu, což vede k problémům. Optimální koncentrace dusičnanů v akváriu se pohybuje od 10 - 30 mg/l. Vodní rostliny přijímají dusík ve formě amonia, které se vyskytuje pouze v kyselé vodě a tvoří se tehdy, pokud bakterie správně odbourávají výkaly ryb a jiný organický materiál.
  • síra (SO4) - Síra je složkou rostlinných proteinů, koenzymů. Podílí se také na tvorbě chlorofylu, příjmu fosforu a dalších důležitých živin. Poměr síry a dusíku v akváriu je  1:15. Část síry se do akvária dostane z vodovodní vody. Prakticky ale všechna komplexní hnojiva obsahují síru vázanou ve sloučeninách.
  • fosfor (H2PO4- a HPO42-) - Rostlinami je přijímán ve formě fosfátu. Je složkou fosfolipidů, nukleových kyselin a koenzymů. Obecně je fosforu v akváriu s rybami dostatek. Nedostatek se může projevit u rostlinných nádrží, které jsou silně nasvícené. Optimální koncentrace je 0,5 - 3 mg/l. Přebytek nespotřebovaného fosforu může iniciovat vznik řas. Proto jej přidáváme postupně. 
  • hořčík (Mg2+) - základní složka chlorofylu, aktivuje enzymy. Bez hořčíku není rostlina schopna asimilace.  
  • draslík (K) - Draslík je třetí nejdůležitější prvek pro rostliny.  Je to prvek ovlivňující vodní bilanci a iontovou rovnováhu rostliny, otevírání a zavírání průduchů. Nedostatek draslíku brání fotosyntéze. Procentuální zastoupení draslíku je téměř ekvivalentní s dusíkem. Proto pokud přihnojujeme dusíkem, přidáváme i stejné množství draslíku. Optimální koncentrace draslíku  v akváriu se pohybuje od 10 - 30 mg/l u rostlinných nádrží, které jsou silně nasvícené, 5 - 10 mg/l je koncentrace nutná pro růst rostlin.
  • železo (Fe3+ a Fe2+) - Železo je součástí enzymů, které pomáhají při tvorbě chlorofylu. Železo rostlina přijímá ve formě Fe3+ a Fe2+ nebo v chelátové formě. Jeho nedostatek se projeví chlorozou - žloutnutím listů, které se postupně rozpadnou. Optimální koncentrace je 0,3 - 0,5 mg/l. Důležitý je poměr železa a manganu. Tyto prvky jsou antagonisté a vzájemně si konkurují. Větší množství železa, tak blokuje mangan.
  • Stopové prvky (B, Mn, Cu, Zn, Co) - Vyskytují se v rostlině v malém množství, přesto jsou nezbytné a ovlivňují barvu i růst rostliny. V nádržích s rychle rostoucími rostlinami a CO2 dávkováním může snadno dojít k nedostatku stopových prvků.

Diagnostika jednotlivých prvků v akvarijní vodě

Obsah jednotlivých prvků můžeme změřit kapkovými nebo papírkovými testy. Kapkové testy Foskol, Ferrin, Azotan jsou přesnější a lépe tak určíme, který prvek rostlinám chybí. Akvin, Karbon a Hardin neměří živiny, ale parametry vody, které je také dobré znát pro pěstování rostlin.

  • Akvin - Test pro kolorimetrické stanovení pH akvarijní vody
  • Azotin - Test na stanovení nitritů (NO2) v akvarijní vodě

  • Karbon - Test na stanovení uhličitanové tvrdosti (KH) akvarijí vody
  • Foskol - Test na stanovení fosforu (P) ve vodě

  • Ferrin - Test pro stanovení obsahu železa (Fe) v akvarijní vodě
  • Antialgae - Test na stanovení znečištění vody organickými látkami.

Závěr

Dříve převládal názor, že potřebu výživy rostlin pokryjí odpadní látky, které vylučují ryby. Tento jev se nazývá biologická rovnováha, kdy ryby fungují jako producenti a rostliny jako konzumenti. Nelze popírat, že za určitých okolností lze tohoto stavu dosáhnout. Většinou však platí, že přídavkem vhodného hnojiva růst kytek v akváriu výrazně podpoříme a plně využijeme jejich potenciálV akváriích, která jsou silně osvětlená a přidáváme do nich plynné CO2 je pravidelné hnojení rostlin, jejichž růstový potenciál je na maximu, nezbytné. 

Způsob hnojení se bude odvíjet od typu akvária . Akvária můžeme rozdělit na nenáročná - low tech a náročná - high tech akvária.