Hnojení akvarijních rostlin II. - Než začnete hnojit

Hnojení rostlin je daleko účinější, pokud jsou v akváriu optimální podmínky, díky kterým funguje biologická rovnováha. Ale nejen to. Máme šanci, aby alespoň méně náročná akvária fungovala s co nejmenšími zásahy z naší strany. Není cílem lít do akvária spoustu zbytečné chemie. Naopak. Cílem je vytvořit takové podmínky, aby akvárium fungovalo samo s co nejmenším množství zásahů. Na druhou stranu je pravdou, že akvária se spoustou kytek, světla a přídavkem CO2 se bez intenzivního hnojení neobejdou.
Základní předpoklady biologické rovnováhy jsou tři - správné pH, optimální činnost čistících mikroorganizmů, množství a skladba rostlin.

Správné pH vody

  • pH vyjadřuje míru kyselosti nebo zásaditosti vody
  • pH  ovlivňuje poměr mezi rozpuštěným CO2 a O2. CO2 pH vody snižuje, kyslík naopak zvyšuje. Prokysličování vody (vzduchování, čeření vodní hladiny) bude pH vody zvyšovat.
  • voda s pH 7 je neutrální, pod 7 je kyselá a nad 7 je zásaditá
  • stupnice pH není lineární, ale logaritmická (to znamená, že voda s pH 5 je desetkrát kyselejší než voda s pH 6, voda s pH 4 je pak stokrát kyselejší než voda s pH 6)

Kyselost vody ovlivňuje dostupnost živin pro rostliny. Aby rostliny dokázaly živiny využít, udržujeme pH vody dle následujícího schématu:

SMW0GSqX8SKfqubvJWE2M0fxWLRsuvOuNzemDEoH

Mikroprvky, ale i fosfor a částečně vápník jsou pro rostliny dobře přístupné při pH do 7,2. Při vyšším pH se živiny srážejí do nerozpustných sloučenin a usazují se ve filtru nebo v substrátu a jsou pro rostliny špatně přijatelné. Proto je důležité kyselost vody v akváriu udržet do pH 7,2. Jinak hnojíme do ztracena a rostliny z dodaných živin nebudou mít velký užitek.

To stejné platí i pro příjem uhlíku. Při pH do 7 se poměrně velká část  uhlíku vyskytuje ve formě plynu jako CO2 (oxid uhličitý). Tato forma je pro rostliny nejlépe vstřebatelná. Při pH nad 7 se CO2 mění z větší části na  hydrogen uhličitanový nebo uhličitanový aniont a ty už dokáží přijímat jen určité druhy rostlin (cryptocoryny, anubiasy).

Živiny jsou pro rostliny optimálně dostupné do pH 7,2.

Jak zajistit optimální pH

  • pH lze snížit a udržet na optimální hodnotě dávkováním CO2 z tlakové láhve.

  • Správnou filtrací. Pokud je filtr příliš výkonný a nadměrně  čeří hladinu vody  dochází k vypuzování CO2, ve vodě se zvedá pH.

Optimální činnost čistících mikroorganizmů

Za optimálních podmínek rozkládají čistící bakterie odpadní látky (výkaly ryb, odumřelé zbytky rostlin) až na vodu, oxid uhličitý a další  minerální látky, které rostlinám slouží jako živiny. Rostliny tak mají  přirozený přísun živin. Tomuto jevu říkáme mikrobiální mineralizace. Pokud je mineralizace narušena , dojde  k nedokonalému odbourávání organických nečistot a ty se začnou v akváriu hromadit. Působí toxicky na rostliny i na ryby, naopak podporují růst řas. Řasy jsou totiž na rozdíl od rostlin tzv. mixotrofní organizmy, takže dokáží přijímat i organické látky.  Nadbytek organických látek ve vodě dokážeme stanovit testem ANTIALGAE.
Je proto dobré v akváriu vytvořit takové podmínky, abychom co nejvíce podpořili činnost užitečných bakterií.
Jak podpořit čistíci bakterie v akváriu:
  • Bakterie potřebují dostatek kyslíku, což v praxi znamená pravidelné odstrańování organických zbytků, které obsah kyslíku snižují. A to odkalováním substrátu, výměnou vody a pravidelným čištěním filtru. Na druhou stranu zabráníme nadměrnému víření hladiny a zbytečnému prokysličování pomocí vzduchovacího kamene. Nadbytek kyslíku zvyšuje ph vody a neprospívá rostlinám. Proto je nutné nároky mikrobů a rostlin neustále vyvažovat tak aby odpovídaly podmínkám v přírodě.
  • Filtr čistíme jemným propláchnutím v akvarijní vodě, kterou si odpustíme do samostatné nádoby. Agresivní proprání ve vodovodní vodě nám bakterie zničí. Filtr čistíme každé 2-4 týdny podle množství ryb a velikosti filtru. Filtr nikdy nepropíráme úplně do čista. Moc hygieny filtru škodí.
  • Nepřekrmujeme ryby. Krmíme v malých dávkách, které ryby spotřebují během několika vteřin. Předcházíme tomu, aby nespotřebovaná potrava zapadla do filtru a substrátu a zkazila kvalitu vody.
  • Pravidelně vysazujeme čistící bakterie. Tak jako pečujeme o mikrofloru v našich střevech konzumací vhodných potravin jako je jogurt nebo kyselé zelí, pečujme i o bakteriální floru v našem akváriu. Nestačí pouze doplňovat bakterie. Současně je nutné přidávat jejich výživu.Ta chybí v hlavně v čerstvě založených akváriích. Ano i bakterie musí jíst. Proto je nutné přidávat speciální organické substráty jsou např. octany. Ty jsou přítomny v přípravku Bactoesex a Bioflor Master.
  • Zabránit kyslíkovému deficitu vypínáním CO2 dávkování v nočních hodinách.
  • Co nejméně používat chemické látky na bázi léčiv, různých vodních"kondicionerů" typu odstraňovačů mastné hladiny apod. Již vodovodní i studniční voda obsahuje v dnešní době "chemický koktejl"  pesticidů, léčiv, prostředků osobní i sanitární hygieny atd. Jednotlivé látky se sice vyskytují pod limitem hygienických norem , ale ve svém celkovém součtu rozhodně nepůsobí prospěšně. Je vysoce pravděpodobně, že komplex cizorodých látek obsažených ve vodě je hlavním důvodem špatné činnosti mineralizačních bakterií a s tím souvidejících negativních jevů v akvaristice. V této souvislosti je určitě vhodné vodovodní vodu před použitím přečistit přes aktivní uhlí nebo používat vodu osmotickou.

Množství a skladba rostlin

Rostliny se podle svých nároků dělí na náročné, které vyžadují hodně světla, živin a CO2. A nenáročné, které jsou podstatně skromnější. V obou skupinách rostlin se vyskytují druhy pomalu a rychle rostoucí. Rychle rostoucí rostliny odebírají z vody logicky podstatně více živin. Současně mají daleko rychlejší metabolizmus a větší produkci algicidních látek, které potlačují řasy. Navíc:

  • Větší množství, rychle rostoucích rostlin efektivně odebírá hnojivo, přebytek dusíkatých látek a potlačují řasy. Udržují stabilní ekosystém.
  • Jsou to např. rostliny rodu Egeria, Cabomba, Limnophila, Myriophyllum, Ludwigia, Hygrophila, Rotala. Řada rychle rostoucích rostlin je nenáročných a dobře a rychle rostou i bez přídavku CO2.

Častou chybou je, že startovní layout je postaven na ne zcela vhodných rostlinách typu Utricularia graminifolia, Pogostemon erectus, Staurogyne repens, většina kobercových rostlin, Bucephalandra atd. Tyto rostliny pomalu rostou a jsou zároveň extrémně náročné na výživu. Tato skladba rostlin nedokáže výživu efektivně odebírat, dojde k nahromadění živin a k výskytu řasy. Vždy je dobré mít v akváriu aspoň část rychle rostoucích, většinou levných rostlin, které akvárium úspěšně zaběhnou