ATF 2/2006 - PROČ TO AKVÁRIUM FUNGUJE V
Pan Petr Jasanský je z České Lípy, kde vlastní stálou akvarijní výstavu. Výstavu jsem několikrát navštívil a viděl jsem, že Petr Jasanský má pro akvarijní design cit a umí pracovat s detailem. To je v našich končinách dost neobvyklý jev. Když se mi zmínil, že se mu u jednoho zákazníka povedla vytvořit neobyčejná nádrž, byl jsem pochopitelně zvědav. Koncem června 2005 jsme společně navštívili pana Václava Němečka, majitele akvária.

Celkový pohled koncem června 2005

Akvárium má rozměry 180 x 40 x 6O cm /výška/ tedy objem asi 400 litrů. Osvětlují ho 4 zářivky Osram Lumilux 31-830 18 W a 4 zářivky 30 W téže značky, tedy asi 0,4 W/l. K filtraci je použita polyuretanová pěna a čerpadlo Atman 201. Filtr je seřízen asi na 300 litrů za hodinu. Jeho vyústění je minimálně 15 cm pod hladinou takže pohyb vody v akváriu je téměř neznatelný. Písek je jemnozrnný 1-4 mm. Celková vrstva je 5-10 cm. Vespod je použit obohacený substrát, který je překryt čistě praným křemičitým pískem. Pan Němeček je odpůrcem chemie /chce, aby akvárium fungovalo samo/. Pouze několik týdnů po založení aplikoval několikrát komplex mikroprvků Bioflor. Na optimalizaci CO2 používá 5OO g CO2 bombu s redukčním a jehlovým ventilem. Souprava dávkuje jen přes den, v noci je blokována elektromagnetickým ventilem. Vodu mění majitel poctivě, každý týden asi 1.
Při spatření nádrže jsem si připadal jako Mauglí v džungli. Akvárium bylo rostlinami doslova vyplněné, takže pro ryby bylo umění najít volný prostor k plavání. Ryb bylo v akváriu asi 60 kusů a to: Pterophyllum scalare, Nematobrycon palmeri, Paracheirodon axelrodii, Corydoras panda, Blafl Molly, Ottocinclus vestitus. Kromě ryb bylo v akváriu asi 10 kusů plžů rodu Ampularia. Přední část akvária byla zarostlá Echinodorus tenellus. Ten je při dostatku světla nízký a načervenalý. Zde byl asi 7 cm vysoký, sytě zelený. Dále byla v předních partiích Blyxa japonica. Tato rostlina se málo komu daří, protože je velmi náročná. U pana Němečka, ale rostla nejkrásnější blyxa jakou jsem kdy viděl. Sytě zelená, připomínající palmičku. Nádhera. Zadní rohy akvária byly zarostlé Vallisneria spiralis a Hygrophila difformis. Střed akvária vyplňovaly mohutné rostliny Echinodorus Kleiner Bar a Ech.Rubin. Rostliny byly nádherně vzrostlé. Ačkoliv se jedná o červenolisté křížence, jejich barva zde byla poměrně nevýrazná. Spíše zelenohnědá než červená.

Nádherné exempláře Blyxa japonica

Vzrostlé exempláře Echinodorus Kleiner Bar/vlevo/ a E. Rubin

Vyhodnocení:

Obsah CO2

Pan Němeček se svěřil, že dokud do akvária nezačal přidávat CO2, zažil několik zklamání. Teprve nyní je spokojený. V akváriu je velmi pomalá filtrace a CO2 je přidáván soupravou. Proto se dalo očekávát, že CO2 bude v akváriu dostatek. Orientační měření ph a UT přímo na místě mě ale přesto překvapilo.
V akváriu byla takřka neměřitelná UT /uhličitanová tvrdost/ a pH pod 6. Rostlinám tyto podmínky samozřejmě vyhovují, ale jak zde mohou spokojeně žít ryby jako jsou Black Molly? Nízká uhličitanová tvrdost znamená, že voda má nízké pH a navíc slabou pufrační schopnost. To znamená, že voda se velmi snadno okyselí až na hodnoty, které už jsou pro ryby toxické. S těmito problémy se potýká celá řada akvaristů v oblastech kde není vápencové podloží a kde má tudíž už vodovodní voda nízkou uhličitanovou tvrdost kolem 3-4 stupňů dKH. Ta se udává také v mmol/l. Platí, že dKH=mmol x 2,8. "Že by teoretické poznatky v praxi neplatily?", napadlo mě při pohledu na ryby, které se spokojeně proháněly v akváriu. Přesto jsem panu Němečkovi doporučil, ať nějakým způsobem zvýší uhličitanovou tvrdost a tím i ph vody. K tomuto účelu jsem mu nabídl Stabilan. Budoucnost dala mým obavám za pravdu. Pár dnů po mém odjezdu z České Lípy mi volal pan Němeček, že se ryby dusí a plavou u hladiny. "Dal jste už Stabilan?", zeptal jsem. "Zatím ne", odpovídá pan Němeček. "Na Vašem místě bych moc neváhal", říkám nabručeně, protože cítím, že pan Němeček chemii nevěří. "Tak já to tedy zkusím", odpovídá váhavě pan Němeček. Po několika dnech mi volá již o poznání veseleji. Dozvěděl jsem se, že aplikoval dvojnásobnou dávku Stabilanu a zvýšil výkon filtru. UT se zvedla asi na 4-5 dKH a pH se pohybovalo kolem 6,6 - 6,8. Ryby na změnu situace reagovaly téměř okamžitě a jejich chování se opět vrátilo do normálu.

Obsah živin

Pana Němečka jsem navštívil vzápětí po tom, co jsem ukončil reportáž u Miloše Kroupy v Rábech. Akvárium zde hladovělo a strádalo nedostatkem živin. Měl jsem to ještě v živé paměti. Když jsem viděl džungli u pana Němečka a poměrně malé množství ryb, hned mě napadlo, že i tady bude živin určitě

pH vod. NO3 Na Ca Mg K Fe Mn NNH4 P CU Zn SO4 B Cl KNK
5,8 0,11 8 6 8 4 0 0,2 0 1,3 0,1 0,03 0,06 26 0 13 0,03

Chemické parametry akvarijní vody u pana Němečka - červen 2005

pH vod. NO3 Na Ca Mg K Fe Mn NNH4 P CU Zn SO4 B Cl KNK
7,4 610 9 26 104 9 0 0,05 0 0 0 0 0 154 0 41 2,2

Chemické parametry akvarijní vody v Rábech z 26. 4. 2005

Voda měla vodivost kolem 100 mikrosiemens, velmi nízké množství dusičnanů a žádný draslík a fosfor. Na druhou stranu v ní byly obsaženy všechny stopové prvky a to i přesto, že pan Němeček v současné době nepoužívá žádné hnojivo.
Srovnejme chemické parametry vody z Rábů s vodou od pana Němečka. Zjistíme, že obě vody se shodují v tom, že obsahují málo makroprvků N, P, K. Voda z Rábů, ale navíc neobsahuje téměř žádné mikroprvky. A to je zajímavé. Zatímco rostliny v Rábech postupně stále více stagnovaly, rostliny u pana Němečka byly v perfektní kondici. Z toho usuzuji, že rostliny se snáze vyrovnají s nedostatkem N, P, K než s nedostatkem mikroprvků, to znamená Fe, Mn, Cu a Zn. Aby se akvárium nevyčerpalo ještě více, doporučil jsem panu Němečkovi zvýšit počet ryb a více je krmit. S tím jsme se rozloučili. Pan Němeček mě o stavu nádrže průběžně informoval. Přikoupil asi 20 kusů živorodek. Původně krmil pouze suchým krmením SAK. Nyní přidal i zmraženou potravu, patentky a Artemie. V akváriu se stabilizovala hodnota pH a UT. Rybám tento stav perfektně vyhovoval. Ale když přišla řeč na rostliny, začal pan Němeček nespokojeně bručet. "Od té doby co jsem tam dal Stabilan to už není ono", vylezlo z něj po delším zdráhání. To se mi nějak nezdálo, protože se Stabilanem mám jen dobré zkušenosti. Proto jsem se rozhodl koncem srpna pana Němečka opět navštívit. Na první pohled se mi akvárium zdálo stejně hustě zarostlé jako posledně. Při podrobnějším zkoumání jsem ale objevil změny k lepšímu i k horšímu. Staré listy vallisnerií a echinodor žloutly a porůstaly řasou. To jsem na rostlinách při první návštěvě nepozoroval. Nedokázal jsem přijít na to, čím to mohlo být.

Staré listy Vallisneria žloutly a pokrývaly se řasou

Totéž se týkalo Echinodor

Nově vyrůstající listy ale byly již úplně v pořádku. Rostliny byly kratší a kompaktnější. Zvláště nápadné to bylo na echinodorech. Oba použité kultivary mívají listy na krátkých řapících, takže v akváriu vytváří vzhledné růžice. Při první návštěvě u pana Němečka, ale měly echinodory většinu listů na nepřirozeně dlouhých řapících. Listové čepele byly až pod hladinou. Vzhled rostlin se nyní změnil. Na obvodu listové růžice zůstaly původní staré listy na dlouhých řapících. Nově vyrůstající listy už ale byly úplně jiné. Řapík byl buď kratší nebo stejně dlouhý jako čepel listu. Vyniklo to podstatně lépe, když jsem staré listy odstříhal. Vzhled rostlin nyní ocenil i pan Němeček.

Po odstříhání starých listů vynikl pěkný vzhled echinodor

Další změna byla barva rostlin. Při první návštěvě jsem si všiml, že rostliny, které jsou normálně zbarveny do červena jsou u pana Němečka zelené nebo maximálně zeleno hnědé. Nyní byly tyto rostliny /Ech.Kleiner Bar, Ech.Rubin/ podstatně lépe vybarvené. I E.tenellus a Blyxa japonica nyní měly načervenalý nádech.

Původní Blyxa


I Blyxa se zdála barevnější a kompaktnější

Myslel jsem si, že intenzita červeného zbarvení rostlin závisí na intenzitě osvětlení a obsahu železa ve vodě. Proto jsem byl zvědavý jak bude vypadat chemické složení vody z akvária při druhé návštěvě. To bylo následující.

pH vod. NO3 Na Ca Mg K Fe Mn NNH4 P CU Zn SO4 B Cl KNK
6,8 0,38 16 42 18 5 45 0,16 0 1,1 0,3 0 0 32 0 67 1,55


Chemické parametry akvarijní vody srpen 2005

Z výsledků jsem byl nejprve poněkud v šoku. Připadalo mi to jako úplně jiná voda. Zvláště mě zarazilo zvětšení vodivosti a to z původních 110 na 380 mikrosiemens. S tím samozřejmě souvisel nárůst koncentrace chemických prvků ve vodě. Hlavně se jednalo o draslík /K/, ale i chloridy /Cl/, vápník /Ca/ a sodík /Na/. Kde se tyto látky ve vodě vzaly? Že by to bylo tím Stabilanem napadlo mě s hrůzou? Panebože co to je za s…y? Obratem jsem nadávkoval Stabilan dle návodu a nechal zanalyzovat vodu před a po úpravě. Ulevilo se mi. Dávka Stabilanu, která zvedla UT vody asi o 2 dKH znamenala nárůst vodivosti o 80 mikrosiemens a množství draslíku o 25 mg/l.Kde se tedy v akváriu pana Němečka vzaly zbývající látky?Nejprve jsem pana Němečka podezíral z nějaké předem nedomluvené alchymie.Tomu se ale pan Němeček bránil s takovou vehemencí až mě přesvědčil.Společně jsme pak přemýšleli čím to může být.Požádal jsem pana Němečka o vzorek vodovodní vody.Ta měla vodivost asi 280 ms.Když se do této vody přidá Stabilan,naskočí vodivost asi o 100 ms a dostaneme se na parametry vody pana Němečka při druhém měření.Dobrá.Ale jak se pan Němeček dostal k téměř "destilované"vodě při první návštěvě?Napadlo mě,jestli složení vodovodní vody v České Lípě,nekolísá podobným způsobem jako v Šumperku.V Šumperku je voda z horských zdrojů,která má vodivost asi 80 ms.Někdy se ale používá voda z vrtů,která má vodivost asi 250 ms.To by vše vysvětlovalo.Zavolal jsem proto na vodovody v České Lípě,ale tam mi tuto domněnku nepotvrdily.Technik mě informoval,že v České lípě se používá voda z vrtů,která by měla mít vyrovnanou kvalitu.Na nic jiného jsme nepřišli.
Nyní jsem na chemické složení vody soustředil z jiného úhlu. Přemýšlel jsem, co mohlo mít vliv na lepší vybarvení a kompaktnější vzrůst rostlin. Již jsem se zmínil, že větší intenzita červeného zbarvení je ovlivněna intenzitou světla a množstvím mikroelementů ve vodě, hlavně železa.
Akvárium je osvětleno dobře. Na 1 litr připadá asi 0,4 W zářivkového osvětlení a akvárium je navíc osvětleno i sluncem, které proniká oknem. Na druhou stranu je pravda, že akvárium bylo tak zarostlé, že spodní části rostlin mohly nedostatkem světla strádat. Od první návštěvy pan Němeček s panem Jasanským v akváriu udělali údržbu. Otrhali většinu starých listů a tím akvárium prosvětlili. Nárůst světla podle mě ale nebyl natolik intenzivní, aby ovlivnil lepší vybarvení rostlin. U echinodorů jsem se ani nesetkal s tím, že by se vytahovaly za světlem. Podle mých zkušeností při nedostatku světla strádají a celkovou délku listů spíše snižují než naopak.
I druhá stopa zklamala. Koncentrace mikroprvků nevzrostla, ale naopak klesla a to docela podstatně. Vzestup pH vody v akváriu patrně způsobil, že část mikroprvků se vysrážela v sedimentu v podobě fosforečnanů a uhličitanů.
Co tedy mohlo způsobit, že rostliny byly méně vytažené a lépe vybarvené? Nemohla to způsobit vyšší hladina draslíku? Draslík je pro rostliny velmi důležitý. V rostlině působí alkalicky na rozdíl od dusičnanů /NO3/, které rostlinu okyselují. Při jeho silném nedostatku trpí rostliny jednostranným příjmem NO3. Okyselují se a trpí "zažívacími" problémy. Takto postižené rostliny jsou nápadně vytáhlé. Navíc se zhorší jejich schopnost využívat železo a další stopové prvky. Při první návštěvě byla hladina draslíku v akváriu na nule. Při druhé návštěvě již bylo jeho množství podstatně vyšší. Vliv na to nepochybně mělo přidání Stabilanu. Vodovodní voda obsahuje draslíku velmi málo. Napadlo mě, jaký vliv může mít na poměr NO3 a K v akvarijní vodě kvalita a množství podávané potravy? Nechal jsem proto udělat analýzu běžných druhů sušené i zmrazené rybí potravy. Vycházel jsem z předpokladu, že kvalitní potrava by měla obsahovat asi 1,5 více K než N /pro přepočet platí, že NO3 = N x 4.4/. Ryby samozřejmě část potravy stráví. Pokud ale krmivo obsahuje méně K než N, dá se předpokládat, že rostlinám se v těchto podmínkách nebude dařit. Výsledky byly překvapující.

Označení Tetramin Tropica Dajana Sak mix RT floramin patentky Artemia jednotky
Sušina 93,9 93,9 93,3 92,3 14,6 10,5 %
Dusík- N 7,82 7,21
7,6
7,73 1,64 3,81 g/kg
Fosfor- P
12
4,26 16 15,3 4,81 5,66 g/kg
Draslík- K 8,42 4,39 10,9 12,1 27,7 33,9 g/kg

Stanovení NPK v sušině rybích krmiv (výsledky jsou v g/kg sušiny)


Jednak značnými rozdíly v rámci suchých krmiv. Hlavní rozdíl ale byl mezi přírodní zmraženou potravou a sušeným krmením. Pokud výsledky zprůměrňujeme, tak poměr N:K byl u sušené potravy
7,6:8,9 zatímco u zmrazené přírodní potravy 2,7:30,8. Hned jsem si vzpomněl na pana Kováře a jeho krásně vybarvené echinodory. Pan Kovář krmil pouze přírodním krmením . Náhoda? Dost možná. V každém případě je jisté, že výše uvedené skutečnosti by se musely mnohem důkladněji ověřit, aby se jim mohla přikládat patřičná důležitost.

Krásně vybarvené rostliny u p. Kováře - může za to krmení?