Pan Petr Jasanský je z České Lípy, kde vlastní
stálou akvarijní výstavu. Výstavu jsem několikrát navštívil a viděl jsem,
že Petr Jasanský má pro akvarijní design cit a umí pracovat s detailem.
To je v našich končinách dost neobvyklý jev. Když se mi zmínil, že se mu
u jednoho zákazníka povedla vytvořit neobyčejná nádrž, byl jsem pochopitelně
zvědav. Koncem června 2005 jsme společně navštívili pana Václava Němečka,
majitele akvária.

Celkový pohled koncem června 2005
Akvárium má rozměry 180 x 40 x 6O cm /výška/ tedy objem asi 400 litrů.
Osvětlují ho 4 zářivky Osram Lumilux 31-830 18 W a 4 zářivky 30 W téže
značky, tedy asi 0,4 W/l. K filtraci je použita polyuretanová pěna a čerpadlo
Atman 201. Filtr je seřízen asi na 300 litrů za hodinu. Jeho vyústění
je minimálně 15 cm pod hladinou takže pohyb vody v akváriu je téměř neznatelný.
Písek je jemnozrnný 1-4 mm. Celková vrstva je 5-10 cm. Vespod je použit
obohacený substrát, který je překryt čistě praným křemičitým pískem. Pan
Němeček je odpůrcem chemie /chce, aby akvárium fungovalo samo/. Pouze
několik týdnů po založení aplikoval několikrát komplex mikroprvků Bioflor.
Na optimalizaci CO2 používá 5OO g CO2 bombu s redukčním a jehlovým ventilem.
Souprava dávkuje jen přes den, v noci je blokována elektromagnetickým
ventilem. Vodu mění majitel poctivě, každý týden asi 1.
Při spatření nádrže jsem si připadal jako Mauglí v džungli. Akvárium bylo
rostlinami doslova vyplněné, takže pro ryby bylo umění najít volný prostor
k plavání. Ryb bylo v akváriu asi 60 kusů a to: Pterophyllum scalare,
Nematobrycon palmeri, Paracheirodon axelrodii, Corydoras panda, Blafl
Molly, Ottocinclus vestitus. Kromě ryb bylo v akváriu asi 10 kusů plžů
rodu Ampularia. Přední část akvária byla zarostlá Echinodorus tenellus.
Ten je při dostatku světla nízký a načervenalý. Zde byl asi 7 cm vysoký,
sytě zelený. Dále byla v předních partiích Blyxa japonica. Tato rostlina
se málo komu daří, protože je velmi náročná. U pana Němečka, ale rostla
nejkrásnější blyxa jakou jsem kdy viděl. Sytě zelená, připomínající palmičku.
Nádhera. Zadní rohy akvária byly zarostlé Vallisneria spiralis a Hygrophila
difformis. Střed akvária vyplňovaly mohutné rostliny Echinodorus Kleiner
Bar a Ech.Rubin. Rostliny byly nádherně vzrostlé. Ačkoliv se jedná o červenolisté
křížence, jejich barva zde byla poměrně nevýrazná. Spíše zelenohnědá než
červená.

Nádherné exempláře Blyxa japonica

Vzrostlé exempláře Echinodorus Kleiner Bar/vlevo/ a E. Rubin
Vyhodnocení:
Obsah CO2
Pan Němeček se svěřil, že dokud do akvária nezačal přidávat CO2, zažil
několik zklamání. Teprve nyní je spokojený. V akváriu je velmi pomalá
filtrace a CO2 je přidáván soupravou. Proto se dalo očekávát, že CO2 bude
v akváriu dostatek. Orientační měření ph a UT přímo na místě mě ale přesto
překvapilo.
V akváriu byla takřka neměřitelná UT /uhličitanová tvrdost/ a pH pod 6.
Rostlinám tyto podmínky samozřejmě vyhovují, ale jak zde mohou spokojeně
žít ryby jako jsou Black Molly? Nízká uhličitanová tvrdost znamená, že
voda má nízké pH a navíc slabou pufrační schopnost. To znamená, že voda
se velmi snadno okyselí až na hodnoty, které už jsou pro ryby toxické.
S těmito problémy se potýká celá řada akvaristů v oblastech kde není vápencové
podloží a kde má tudíž už vodovodní voda nízkou uhličitanovou tvrdost
kolem 3-4 stupňů dKH. Ta se udává také v mmol/l. Platí, že dKH=mmol x
2,8. "Že by teoretické poznatky v praxi neplatily?", napadlo
mě při pohledu na ryby, které se spokojeně proháněly v akváriu. Přesto
jsem panu Němečkovi doporučil, ať nějakým způsobem zvýší uhličitanovou
tvrdost a tím i ph vody. K tomuto účelu jsem mu nabídl Stabilan. Budoucnost
dala mým obavám za pravdu. Pár dnů po mém odjezdu z České Lípy mi volal
pan Němeček, že se ryby dusí a plavou u hladiny. "Dal jste už Stabilan?",
zeptal jsem. "Zatím ne", odpovídá pan Němeček. "Na Vašem
místě bych moc neváhal", říkám nabručeně, protože cítím, že pan Němeček
chemii nevěří. "Tak já to tedy zkusím", odpovídá váhavě pan
Němeček. Po několika dnech mi volá již o poznání veseleji. Dozvěděl jsem
se, že aplikoval dvojnásobnou dávku Stabilanu a zvýšil výkon filtru. UT
se zvedla asi na 4-5 dKH a pH se pohybovalo kolem 6,6 - 6,8. Ryby na změnu
situace reagovaly téměř okamžitě a jejich chování se opět vrátilo do normálu.
Obsah živin
Pana Němečka jsem navštívil vzápětí po tom, co jsem ukončil reportáž
u Miloše Kroupy v Rábech. Akvárium zde hladovělo a strádalo nedostatkem
živin. Měl jsem to ještě v živé paměti. Když jsem viděl džungli u pana
Němečka a poměrně malé množství ryb, hned mě napadlo, že i tady bude živin
určitě
| pH |
vod. |
NO3 |
Na |
Ca |
Mg |
K |
Fe |
Mn |
NNH4 |
P |
CU |
Zn |
SO4 |
B |
Cl |
KNK |
| 5,8 |
0,11 |
8 |
6 |
8 |
4 |
0 |
0,2 |
0 |
1,3 |
0,1 |
0,03 |
0,06 |
26 |
0 |
13 |
0,03 |
Chemické parametry akvarijní vody u pana Němečka - červen 2005
| pH |
vod. |
NO3 |
Na |
Ca |
Mg |
K |
Fe |
Mn |
NNH4 |
P |
CU |
Zn |
SO4 |
B |
Cl |
KNK |
| 7,4 |
610 |
9 |
26 |
104 |
9 |
0 |
0,05 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
154 |
0 |
41 |
2,2 |
Chemické parametry akvarijní vody v Rábech z 26. 4. 2005
|
|
Voda měla vodivost kolem 100 mikrosiemens, velmi nízké množství dusičnanů
a žádný draslík a fosfor. Na druhou stranu v ní byly obsaženy všechny
stopové prvky a to i přesto, že pan Němeček v současné době nepoužívá
žádné hnojivo.
Srovnejme chemické parametry vody z Rábů s vodou od pana Němečka. Zjistíme,
že obě vody se shodují v tom, že obsahují málo makroprvků N, P, K. Voda
z Rábů, ale navíc neobsahuje téměř žádné mikroprvky. A to je zajímavé.
Zatímco rostliny v Rábech postupně stále více stagnovaly, rostliny u pana
Němečka byly v perfektní kondici. Z toho usuzuji, že rostliny se snáze
vyrovnají s nedostatkem N, P, K než s nedostatkem mikroprvků, to znamená
Fe, Mn, Cu a Zn. Aby se akvárium nevyčerpalo ještě více, doporučil jsem
panu Němečkovi zvýšit počet ryb a více je krmit. S tím jsme se rozloučili.
Pan Němeček mě o stavu nádrže průběžně informoval. Přikoupil asi 20 kusů
živorodek. Původně krmil pouze suchým krmením SAK. Nyní přidal i zmraženou
potravu, patentky a Artemie. V akváriu se stabilizovala hodnota pH a UT.
Rybám tento stav perfektně vyhovoval. Ale když přišla řeč na rostliny,
začal pan Němeček nespokojeně bručet. "Od té doby co jsem tam dal
Stabilan to už není ono", vylezlo z něj po delším zdráhání. To se
mi nějak nezdálo, protože se Stabilanem mám jen dobré zkušenosti. Proto
jsem se rozhodl koncem srpna pana Němečka opět navštívit. Na první pohled
se mi akvárium zdálo stejně hustě zarostlé jako posledně. Při podrobnějším
zkoumání jsem ale objevil změny k lepšímu i k horšímu. Staré listy vallisnerií
a echinodor žloutly a porůstaly řasou. To jsem na rostlinách při první
návštěvě nepozoroval. Nedokázal jsem přijít na to, čím to mohlo být.

Staré listy Vallisneria žloutly a pokrývaly se řasou
Totéž se týkalo Echinodor
Nově vyrůstající listy ale byly již úplně v pořádku. Rostliny byly kratší
a kompaktnější. Zvláště nápadné to bylo na echinodorech. Oba použité kultivary
mívají listy na krátkých řapících, takže v akváriu vytváří vzhledné růžice.
Při první návštěvě u pana Němečka, ale měly echinodory většinu listů na
nepřirozeně dlouhých řapících. Listové čepele byly až pod hladinou. Vzhled
rostlin se nyní změnil. Na obvodu listové růžice zůstaly původní staré
listy na dlouhých řapících. Nově vyrůstající listy už ale byly úplně jiné.
Řapík byl buď kratší nebo stejně dlouhý jako čepel listu. Vyniklo to podstatně
lépe, když jsem staré listy odstříhal. Vzhled rostlin nyní ocenil i pan
Němeček.


Po odstříhání starých listů vynikl pěkný vzhled echinodor
Další změna byla barva rostlin. Při první návštěvě jsem si všiml, že
rostliny, které jsou normálně zbarveny do červena jsou u pana Němečka
zelené nebo maximálně zeleno hnědé. Nyní byly tyto rostliny /Ech.Kleiner
Bar, Ech.Rubin/ podstatně lépe vybarvené. I E.tenellus a Blyxa japonica
nyní měly načervenalý nádech.

Původní Blyxa

I Blyxa se zdála barevnější a kompaktnější
Myslel jsem si, že intenzita červeného zbarvení rostlin závisí na intenzitě
osvětlení a obsahu železa ve vodě. Proto jsem byl zvědavý jak bude vypadat
chemické složení vody z akvária při druhé návštěvě. To bylo následující.
| pH |
vod. |
NO3 |
Na |
Ca |
Mg |
K |
Fe |
Mn |
NNH4 |
P |
CU |
Zn |
SO4 |
B |
Cl |
KNK |
| 6,8 |
0,38 |
16 |
42 |
18 |
5 |
45 |
0,16 |
0 |
1,1 |
0,3 |
0 |
0 |
32 |
0 |
67 |
1,55 |
Chemické parametry akvarijní vody srpen 2005
Z výsledků jsem byl nejprve poněkud v šoku. Připadalo mi to jako úplně
jiná voda. Zvláště mě zarazilo zvětšení vodivosti a to z původních 110
na 380 mikrosiemens. S tím samozřejmě souvisel nárůst koncentrace chemických
prvků ve vodě. Hlavně se jednalo o draslík /K/, ale i chloridy /Cl/, vápník
/Ca/ a sodík /Na/. Kde se tyto látky ve vodě vzaly? Že by to bylo tím
Stabilanem napadlo mě s hrůzou? Panebože co to je za s…y? Obratem jsem
nadávkoval Stabilan dle návodu a nechal zanalyzovat vodu před a po úpravě.
Ulevilo se mi. Dávka Stabilanu, která zvedla UT vody asi o 2 dKH znamenala
nárůst vodivosti o 80 mikrosiemens a množství draslíku o 25 mg/l.Kde se
tedy v akváriu pana Němečka vzaly zbývající látky?Nejprve jsem pana Němečka
podezíral z nějaké předem nedomluvené alchymie.Tomu se ale pan Němeček
bránil s takovou vehemencí až mě přesvědčil.Společně jsme pak přemýšleli
čím to může být.Požádal jsem pana Němečka o vzorek vodovodní vody.Ta měla
vodivost asi 280 ms.Když se do této vody přidá Stabilan,naskočí vodivost
asi o 100 ms a dostaneme se na parametry vody pana Němečka při druhém
měření.Dobrá.Ale jak se pan Němeček dostal k téměř "destilované"vodě
při první návštěvě?Napadlo mě,jestli složení vodovodní vody v České Lípě,nekolísá
podobným způsobem jako v Šumperku.V Šumperku je voda z horských zdrojů,která
má vodivost asi 80 ms.Někdy se ale používá voda z vrtů,která má vodivost
asi 250 ms.To by vše vysvětlovalo.Zavolal jsem proto na vodovody v České
Lípě,ale tam mi tuto domněnku nepotvrdily.Technik mě informoval,že v České
lípě se používá voda z vrtů,která by měla mít vyrovnanou kvalitu.Na nic
jiného jsme nepřišli.
Nyní jsem na chemické složení vody soustředil z jiného úhlu. Přemýšlel
jsem, co mohlo mít vliv na lepší vybarvení a kompaktnější vzrůst rostlin.
Již jsem se zmínil, že větší intenzita červeného zbarvení je ovlivněna
intenzitou světla a množstvím mikroelementů ve vodě, hlavně železa.
Akvárium je osvětleno dobře. Na 1 litr připadá asi 0,4 W zářivkového osvětlení
a akvárium je navíc osvětleno i sluncem, které proniká oknem. Na druhou
stranu je pravda, že akvárium bylo tak zarostlé, že spodní části rostlin
mohly nedostatkem světla strádat. Od první návštěvy pan Němeček s panem
Jasanským v akváriu udělali údržbu. Otrhali většinu starých listů a tím
akvárium prosvětlili. Nárůst světla podle mě ale nebyl natolik intenzivní,
aby ovlivnil lepší vybarvení rostlin. U echinodorů jsem se ani nesetkal
s tím, že by se vytahovaly za světlem. Podle mých zkušeností při nedostatku
světla strádají a celkovou délku listů spíše snižují než naopak.
I druhá stopa zklamala. Koncentrace mikroprvků nevzrostla, ale naopak
klesla a to docela podstatně. Vzestup pH vody v akváriu patrně způsobil,
že část mikroprvků se vysrážela v sedimentu v podobě fosforečnanů a uhličitanů.
Co tedy mohlo způsobit, že rostliny byly méně vytažené a lépe vybarvené?
Nemohla to způsobit vyšší hladina draslíku? Draslík je pro rostliny velmi
důležitý. V rostlině působí alkalicky na rozdíl od dusičnanů /NO3/, které
rostlinu okyselují. Při jeho silném nedostatku trpí rostliny jednostranným
příjmem NO3. Okyselují se a trpí "zažívacími" problémy. Takto
postižené rostliny jsou nápadně vytáhlé. Navíc se zhorší jejich schopnost
využívat železo a další stopové prvky. Při první návštěvě byla hladina
draslíku v akváriu na nule. Při druhé návštěvě již bylo jeho množství
podstatně vyšší. Vliv na to nepochybně mělo přidání Stabilanu. Vodovodní
voda obsahuje draslíku velmi málo. Napadlo mě, jaký vliv může mít na poměr
NO3 a K v akvarijní vodě kvalita a množství podávané potravy? Nechal jsem
proto udělat analýzu běžných druhů sušené i zmrazené rybí potravy. Vycházel
jsem z předpokladu, že kvalitní potrava by měla obsahovat asi 1,5 více
K než N /pro přepočet platí, že NO3 = N x 4.4/. Ryby samozřejmě část potravy
stráví. Pokud ale krmivo obsahuje méně K než N, dá se předpokládat, že
rostlinám se v těchto podmínkách nebude dařit. Výsledky byly překvapující.
| Označení |
Tetramin |
Tropica Dajana |
Sak mix |
RT floramin |
patentky |
Artemia |
jednotky |
| Sušina |
93,9 |
93,9 |
93,3 |
92,3 |
14,6 |
10,5 |
% |
| Dusík- N |
7,82 |
7,21 |
7,6 |
7,73 |
1,64 |
3,81 |
g/kg |
| Fosfor- P |
12 |
4,26 |
16 |
15,3 |
4,81 |
5,66 |
g/kg |
| Draslík- K |
8,42 |
4,39 |
10,9 |
12,1 |
27,7 |
33,9 |
g/kg |
Stanovení NPK v sušině rybích krmiv (výsledky jsou v g/kg sušiny)
Jednak značnými rozdíly v rámci suchých krmiv. Hlavní rozdíl ale byl mezi
přírodní zmraženou potravou a sušeným krmením. Pokud výsledky zprůměrňujeme,
tak poměr N:K byl u sušené potravy
7,6:8,9 zatímco u zmrazené přírodní potravy 2,7:30,8. Hned jsem si vzpomněl
na pana Kováře a jeho krásně vybarvené echinodory. Pan Kovář krmil pouze
přírodním krmením . Náhoda? Dost možná. V každém případě je jisté, že
výše uvedené skutečnosti by se musely mnohem důkladněji ověřit, aby se
jim mohla přikládat patřičná důležitost.
Krásně vybarvené rostliny u p. Kováře - může za to krmení?
|